Nedostatek vitamínu D je ve střední Evropě poměrně běžný. To dokládají i výsledky z české desetileté studie, která pracovala s daty od téměř 120 tisíc lidí. Z té vyplynulo, že
- muži měli významně nižší hladiny vitamínu D než ženy,
- nejvyšší hladiny a míra dostatečnosti byly zaznamenány u kojenců do 1 roku (to přitom souvisí s doporučeným pravidelným užíváním doplňků stravy s vitamínem D v kojeneckém věku),
- dostatek vitamínu D měli nejméně často děti 6–15 let (19 %) a mladí dospělí 16–30 let (22 %); velmi nízkou hladinu vitamínu D (tzv. deficit, tedy hodnotu pod 50 nmol/l) pak mělo 38 % dětí v této věkové kategorii a 43 % mladých dospělých,
- nejvyšší míru deficitu měli lidé spadající do nejstarší věkové skupiny, od 91 let (51 %).
- hladiny výrazně kolísaly podle ročního období s tím, že nejvyšší byly naměřeny v srpnu a září, zatímco nejnižší v zimě a brzy na jaře.
Proč je vitamín D důležitý
Vitamín D přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu i k normální hladině vápníku v krvi. I když je často spojován se zdravím kostí, ve skutečnosti se v organismu podílí i na dalších důležitých funkcích. Přispívá k funkci imunitního systému, činnosti svalů a má roli v procesu dělení buněk.
Jak poznat nedostatek vitamínu D?
Nízkou hladinu vitamínu D nelze spolehlivě určit jen podle toho, jak se člověk cítí. Některé projevy související s úlohou vitamínu D v organismu mohou naznačit, že by bylo vhodné hladinu vitamínu D v krvi změřit. Nejsou ale samy o sobě důkazem nedostatku, tím je pouze laboratorní vyšetření. Navíc i člověk, který se cítí dobře, může mít hodnotu vitamínu D nižší, než je vhodné. Proto je důležité spíše než na projevy nedostatku vitamínu D zaměřit se na okolnosti, které mohou příjem nebo tvorbu vitamínu D negativně ovlivňovat.
Kdy je vhodná kontrola hladiny vitamínu D
Riziko nedostatku vitamínu D stoupá mimo jiné v případě:
- omezeného pohybu venku a práce převážně v interiéru,
- zimních měsíců, kdy je sluneční záření pro vlastní tvorbu vitamínu D nedostatečné,
- nízkého zastoupení přirozených zdrojů vitamínu D ve stravě (včetně živočišných zdrojů),
- snížené schopnosti vstřebávání vitamínů a minerálních látek ze stravy,
- vyhýbání se slunci.
Pokud se vliv výše uvedených faktorů spojí, může být vhodné zvážit laboratorní kontrolu hladiny 25-OH vitamínu D.
Proč má smysl řešit vitamín D ve střední Evropě celoročně
Ve střední Evropě se vitamín D často spojuje hlavně se zimou. Je pravda, že v zimních měsících bývá jeho přirozená tvorba v kůži výrazně omezená. Sluneční záření dopadá pod jiným úhlem, dny jsou kratší, lidé tráví více času uvnitř a větší část pokožky zakrývá oblečení.
Zároveň ale platí, že ani v létě není možné spolehnout se z hlediska doplnění vitamínu D na sluneční záření. I v teplejší části roku může být vystavení se slunci nedostatečné. Mnoho lidí tráví většinu dne v kanceláři, autě nebo doma, ven chodí spíše ráno či večer a přes poledne se přímému slunci přirozeně vyhýbá. Tvorbu vitamínu D ovlivňuje také oblečení, pobyt ve stínu, věk, typ pokožky a používání ochranných přípravků s UV filtry.
Co ukáže krevní test na vitamín D
Hladina vitamínu D v krvi se hodnotí na základě krevního vzorku. Laboratoř přitom hodnotí koncentraci 25-hydroxyvitamínu D (zkráceně 25-OH vitamín D) v krvi. Za optimální se považuje rozmezí 75–150 nmol/l s tím, že vysoká hodnota je bezpečná do 250 nmol/l. V případě nižší hranice je v období od ledna do dubna akceptovatelné rozmezí 50–75 nmol/l. Hodnoty pod 50 nmol/l jsou nedostatečné a hodnoty pod 25 nmol/l jsou velmi nedostatečné.
Výsledek krevního testu je vždy třeba hodnotit s ohledem na věk, roční období, životní styl, stravu i další individuální okolnosti. Pokud je hodnota nízká, je vhodná další konzultace s lékařem.
3 tipy, jak podpořit příjem vitamínu D
Základem je kombinace obou zdrojů vitamínu D – slunečního záření a stravy bohaté na zdroje vitamínu D.
Bezpečný pobyt venku
Pobyt venku je pro přirozenou tvorbu vitamínu D důležitý. Měl by ale odpovídat zásadám bezpečného slunění a respektovat typ pokožky, roční období, denní dobu a zásady ochrany před nadměrným slunečním zářením (použití ochranných krémů proti UV záření).
Strava s přirozenými zdroji vitamínu D
Mezi potraviny bohaté na vitamín D patří zejména tučné ryby, vejce, houby vystavené slunečnímu záření a potraviny obohacené o vitamín D. Obsah vitamínu D se ale může lišit podle druhu potraviny, původu a zpracování. Důležitý je navíc také příjem tuků, protože vitamín D je rozpustný v tucích, ne ve vodě.
Doplněk stravy jako praktická možnost
Pokud je příjem ze stravy a slunce nepravidelný nebo je potřeba vitamínu D zvýšená, může být praktickým způsobem, jak zajistit pravidelný a dostatečný příjem vitamínu D, doplněk stravy. U doplňků stravy je důležité držet se doporučeného dávkování a vybírat produkty s jasně uvedeným obsahem účinné látky. Volit je možné takové, které kombinují vitamín D spolu s dalšími složkami doplňujícími jeho účinky. V případě podpory imunity se může jednat například o vitamín C, selen, zinek a rostlinné výtažky s antioxidačními účinky jako bez černý, brusnici borůvku nebo brusinku obecnou.
Zdroj:
https://www.szpi.gov.cz/soubor/voditka-szpi-2024-prilohy.aspx
